Wolfe se od roku snažil tři roky o inscenování svých děl, avšak bez úspěchu, mj. i kvůli jejich přílišné rozsáhlosti. Divadlo Theatre Guild také odmítlo jeho hru Vítejte v našem městě. Nakonec v říjnu odplul do Evropy, kde chtěl pokračovat v psaní. Z Anglie odcestoval do Francie, Itálie a Švýcarska. Na své cestě zpět potkal Aline Bernsteinovou (–), scénickou výtvarnici divadla Theatre Guild. Měla dvě děti se svým o 18 let starším manželem, burzovním makléřem. Od října žili spolu s Wolfem, vztah trval následujících pět let. Byl sice turbulentní a někdy bojovný, ale měl silný vliv na Wolfeho tvorbu. Po návratu z Evropy v létě začal Wolfe psát první verzi románu O Lost, který se vyvinul do díla s názvem K domovu pohleď, anděle! (Look Homeward, Angel). Šlo o autobiografický román, rodinnou kroniku, ve které se Wolfe vrátil ke vzpomínkám na život v Asheville, včetně osudů obyvatel matčina penzionu na Spruce Street. V knize se městečko nazývá Altamont a penzion Dixieland. Svou rodinu pojmenoval Gantovi, sebe Eugen, otce Oliver a matku Eliza.

Originální rukopis O Lost měl o sto stran (66 tisíc slov) víc a Wolfe v něm více experimentoval, než v konečné verzi K domovu pohleď, anděle!. Editace byla provedena Maxwellem Perkinsem z vydavatelství Scribner 's, nejprominentnějším knižním editorem těch dob, který také pracoval s Ernestem Hemingwayem a Francisem Scottem Fitzgeraldem. Wolfe mu vyjádřil svou vděčnost za disciplinovanou editaci. Říká se, že Wolfe v něm našel vzor postavy otce v tomto románu. Perkins byl otcem pěti dcer, Wolfe si k němu patrně vytvořil synovský vztah také. Perkins zkrátil děj a zaměřil se na charakter Eugena, jehož předobrazem byl sám Wolfe.

Román byl publikován jedenáct dní před krachem burzy v roce Byl dedikovaný Aline Bernsteinové. Brzy po vydání románu se však Wolfe vrátil do Evropy a svůj vztah s Bernsteinovou ukončil. Publikace románu způsobila v jeho rodném městě Asheville rozruch, protože se v něm dalo demaskovat více než dvě stě místních postav. I někteří členové Wolfovy rodiny byli rozrušení ze svých portrétů v románu, ale jeho sestra Mabel mu napsala, že si je jistá, že měl nejlepší úmysly. Wolfe se pak Ashevillu raději vyhýbal osm let.

K domovu pohleď, anděle! se stal bestesellerem krom USA také ve Spojeném království a Německu.

Po více než čtyřech letech (Wolfe v té době žil v Brooklynu) vydalo nakladatelství Scribner’s jeho druhý román The October Fair. Byl to vícedílný rozsáhlý epický příběh. Po zvážení obchodních možností, Perkins podmínil vydání jeho extrémním zkrácením a vytvořením jednoduchého bestsellerového rozsahu, který byl nakonec nazván Of Time and The River (O času a řece). Román byl skutečně komerčně úspěšný, ještě více než K domovu pohleď, anděle! Postava Esther Jackové byla založena na osobě Aline Bernsteinové.

Od roku zastupoval Wolfovy zájmy literární agent Maxim Lieber. Na jeho radu Wolfe opustil vydavatelství Scribner's a upsal se vydavatelství Harper and Row. Jedním z důvodů odchodu bylo též připisování úspěchu jeho románů Perkinsovi a jeho editaci, což Wolfe těžce nesl.

Wolfe strávil ve letech hodně času v Evropě, zvláště v Německu, kde měl mnoho přátel. Nicméně v roce byl svědkem incidentu diskriminace židovské menšiny, co ho rozrušilo a změnil na Německo svůj názor. Vrátil se do Ameriky a vydal povídku popisující zmíněný incident pod názvem I Have to Tell You v periodiku The New Republic. Kvůli jejímu publikování byly Wolfovy knihy německou vládou zakázány, stejně tak byl Wolfovi zakázán pobyt v zemi.

V roce poprvé od vydání svého prvního románu navštívil rodné Asheville.

Poslední etapa[editovat

Kde se natáčel Il Boemo

Na začátku filmu vychází Josef Mysliveček z basiliky svatého Jana a Pavla v Benátkách.

Roku se prochází po dnešním Smetanově nábřeží a za ním je vidět Karlův most a nad ním Pražský hrad.

Zámecký park přiléhá ke šlechtickému sídlu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Kláštery jsou premonstrátské Doksany a cisterciácké Plasy.

Palácové scény se odehrávají v Martinickém paláci na Hradčanech a Colloredo-Mannsfeldském paláci na Starém Městě v Praze, na zámcích Jaroměřice nad Rokytnou, v Bučovicích a v brněnském Mahenově divadle. Výpravné obrazy včetně sebevraždy pocházejí ze Stavovského divadla v Praze. Poslední záběry v Čechách vznikly v bývalém cisterciáckém klášteře v Plasech.

Mezi nejznámější reálné historické postavy ve filmu se řadí:

Hudební skladatel Josef Mysliveček ()

Operní zpěvačka Caterina Gabrielli ()

Neapolský král Ferdinand IV. ()

Hudební skladatel Leopold Mozart ()

Hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart ()

Dubový mlýn v Tiché Šárce

Josef Mysliveček byl synem mlynáře z Dubového mlýna v Šáreckém údolí, tehdy u Prahy, dnes součásti hlavního města Prahy. Dubový mlýn v Tiché Šárce dnes slouží k bydlení. Dubový rybník na soutoku Šáreckého a Nebušického potoka zůstal zachovaný.   

Narodil se ale nejspíš v Sovových mlýnech na Kampě, které měl otec pronajaté. Josef měl jednovaječné dvojče Jáchyma, kterému připadlo mlynářské řemeslo, a mladší sestru Marii Annu, která se stala jeptiškou.

Mysliveček a Mozart

Ve filmu je naznačený vztah mezi mladým Mozartem a starším Myslivečkem. Oba byli titáni klasické hudby na přelomu baroka, rokoka a empíru. Navzájem se respektovali, Mysliveček dokonce Mozartovi pomáhal v kariéře. Paradoxně měli v historii úplně opačný osud. Oba pocházeli z Rakouské monarchie - Mozart ze Salcburku a Mysliveček z Prahy. Pro Italy tedy byli burani ze severu.

Josef Mysliveček byl za svého života superstar, znali ho nejen milovníci opery, ale všichni vzdělaní lidé v kulturní Evropě. Dobře vydělával a v Římě si mohl pořídit palác se služebnictvem. Jenže všechna sláva polní tráva. Po té, co mu mozek vyžrala syfilis a obličej mu sežraly bakterie po úrazu při pádu z kočáru, bylo jeho dílo zapomenuto a on zemřel chudý a nemocný. Myslivečkova hudba se vrátila na pódia až po dvou stoletích.

Wolfgang Amadeus Mozart nebyl v Itálii a konec konců ani ve Vídni za svého života nijak oceňován. Proto také mohl sklidit úspěch za své opery aspoň v periferní Praze. Celý život byl chudý a zemřel v bídě. Po smrti ovšem zájem o jeho hudbu raketově odstartoval a jeho dílo je považováno za jeden z vrcholů vážné hudby. 

Josef Mysliveček má mramorový pomník v římském kostele San Lorenzo in Lucina. Jeho hrob v kryptě byl znovu objeven při archeologickém průzkumu kostela a přilehlého hřbitova.

Il Boemo

Režie: Petr Václav

Kamera: Diego Romero Suarez-Llanos

Hrají: Hlavní postavu Josefa Myslivečka hraje Vojtěch Dyk, kterému sekundují herci Barbara Ronchi, Lana Vlady, Elena Radonicich, Lino Musella, Cristiano Donati, Alberto Cracco, Salvatore Langella, Diego Pagotto, Martina Babišová, Zdeněk Godla, Karel Roden, Lenka Vlasáková, Goran Maiello a další. Operní sólisty hrají pěvecké hvězdy Phillipe Jaroussky, Emöke Baráth, Raffaella Milanesi a Juan Sancho.

Hudební zážitek zprostředkují nejlepší interpreti barokní hudby Collegium v čele s Václavem Luksem.

Scénář vznikl díky grantu francouzské vlády, která Petru Václavovi udělila prestižní Prix de Rome, jehož součástí je stipendium v římské Ville Medici. Z nasbíraného historického materiálu natočil před hraným filmem Il Boemo () ještě dokumentární film Zpověď zapomenutého () s Karlem Rodenem.

INFO:Il Boemo - film a Josef Mysliveček

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Kde se natáčely filmy

Anděl na horách - Tatranská Lomnica

Anděl Páně - Kašperk, Křivoklát, Český Šternberk

Bílé peklo / Weisse Hölle  -  Bernina

Casino - Las Vegas 

Četníci z Luhačovic - Luhačovice

Dvanáct měsíčků - Rožnov pod Radhoštěm

Harry Potter - Londýn, Alwick

Hastrman - Holanské rybníky

Hra o trůny - Island, Chorvatsko, Irsko

Il Boemo - Jaroměřice, Doksany, Plasy, Benátky

Klammer - Jízda na hraně - Patscherkofel, Zwickenberg

Krakonošovo tajemství - Příchovice, Kost, Veselý kopec

Křižáček - Apulie, Sardinie, Kalábrie

Liebe - Rujana

Peklo s princeznou - Hřensko, Frýdlant, Kouřim

Poslední závod - Krkonoše

Pravý rytíř - Roštejn, Landštejn, Loket, Kestřany

Princezna a půl království - Bouzov, Hradec nad Moravicí, Hrádek u Nechanic

Princezna zakletá v čase - Křivoklát, Bouzov, Točník, Žebrák, Sobotín

Princezna a písař - Ploučnice

Schindlerův seznam - Krakov

Svatební cesta do Jiljí - Krkonoše, Lužnice, Berounka

Svatojánský věneček - Rabštejn, Uherčice, Nežárka

Tajemství staré bambitky - Lemberk

Tři oříšky pro Popelku - Moritzburg, Švihov

Tři životy - Helfenburk, Lipnice

Vrchní prchni! - Praha, Špindlerův Mlýn, Karlovy Vary

Zlatokopové z Arkansasu - Český kras

Želary - Oravská Magura

Diskuse

Diskuze k článku

San Lorenzo in Lucina

Italský Lorenzo je latinský Laurentius neboli český Vavřinec čili náš Vavřineček.

Lucina je žena, které v antice patřily pozemky okolo dnešního náměstí stejného jména a která zde dovolila postavit křesťanský kostel. Ten pak zbořili Germáni, když dobyli Řím, ale byl znovu postaven.

Svatý Vavřinec byl umučen při pronásledování křesťanů císařem Valerianem v roce Byl diakonem papeře sv. Sixta II., který byl umučen krátce před ním. Po papežově smrti byl vyzván k vydání církevních pokladů, on je však namísto toho rozdal chudým, což byla vzpoura, za kterou byl potrestán.

Svatý Vavřinec se narodil ve španělském městě Huesca. Když se Sixtus stal papežem, Vavřinec byl ustanoven diakonem a stal se odpovědným za chrámovou pokladnu a za péči o chudé, byl tedy prvním církevném pokladníkem.

Za perzekuce doby císaře Valeriána v roce zemřelo velké množství kněží a biskupů. Křesťanští senátoři byli zbaveni majetku a vyhnáni. Sixtus II. byl jednou z prvních obětí pronásledování a 6. srpna sťat.

Po smrti papeže Sixta II. požadoval prefekt římský, aby mu Vavřinec vydal bohatství chrámu. Ten požádal o tři dny, aby mohl shromáždit majetek. Jenže mezi tím rozdal chudým veškerý majetek. Třetího dne se dostavil před římského prefekta a ukázal mu to, co považoval za největší bohatství chrámu - chudé, zmrzačené, slepé a trpící. Prý řekl: "Chrám je skutečně bohatý, mnohem bohatší než váš císař.“ Pro tento otevřený odpor byl umučen jako nejhorší zločinec. Na železném roštu nad horkým uhlím. Během této tortury Vavřinec křičel: "Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře propečeného, je čas mě otočit na druhou stranu."

• Autor Novinář
• Datum a čas

Reaguj

Josef Mysliveček

Mysliveček se narodil a zemřel brzy, po 44 letech na syfilis.  Školy v té době byly většinou církevní – jezuité nebo dominikáni – a tak byla výuka v jazyce latinském.  Mysliveček většinu svého hudebně kreativního života prožil v Italii, takže většina jeho skladeb má italský název. To ovšem neznamená, že tou dobou byla italština důležitým jazykem. Byla to spíše latina, kterou hovořila nejen « obec umělecká » ale i církevní. V církevních školách později k latině přibyla řečtina. Němčina se etablovala v prostoru Rakouska – Uherska zcela pochopitelně (hlavním městem všeho  byla Vídeň) a francouzština v této době byla řečí diplomatů a malé části šlechty. Ještě v době  komunistické vlády v ČSR zústala znalost němčiny většině staré generace, můj otec i matka hovořili skoro plyně německy.  Angličtina se začala «vžívat» počátkem užívání počítačů, tedy dávno před rokem Dnes je angličtina, aspoň pro mladší generaci prostředkem komunikace – všichni mladí, kteří mají něco s počítačem aspoň z části, ovládají angličtinu.

Mysliveček byl skutečně jaksi zapomenut a teprve po mnoha letech ho nejen hudební znalci jaksi «vzkřísili». Je pohřben v Římě –  v bazilice San Lorenzo in Lucina.

Italština

Ja to myslel obecně.  Jako že v době Myslivečka byla v umění právě italština na vrcholu, hlavně v umělecké a hudební formě. (A když povinné jazyky ve školáxh tak ještě Latina a Řečtina, pozdějc Francouština a teprv němčina. Angličtina vpodstatě až po r 89).

• Autor Honza
• Datum a čas

Reaguj

Italština

Honzo, promiň, ale zase vedle! Zrovna tenhle film je v původní verzi natočený celý v italštině včetně českých herců. Teprve pro českou distribuci byly některé dialogy dabovány do češtiny. S angličtinou to nemělo nic společného.

INU

Dobrá recenze. V těch historických filmech jsme byli vždy úspěšní. škoda jen, že dnešní přetechnizované době vládne akgličtina místo oné starté kulturní latině - potažmo italštině.

• Autor Honza
• Datum a čas

Reaguj

Celkem 5 příspěvků v diskuzi

Přidat nový příspěvek



editovat zdroj]

Po zveřejnění románu K domovu pohleď, anděle! ho většina recenzentů chválila, včetně Johna Chamberlaina, Carla Van Dorena a Stringfellow Barra. Margaret Wallaceová napsala v The New York Times Book Review, že Wolfe vytvořil tak zajímavý a silný příběh o nudném provinčním místě, jaký nebyl dosud vytvořen. Scribner's magazine srovnával Wolfeho s Waltem Whitmanem, což později činili i jiní literární badatelé.

Když byl publikován tento román v Spojeném království v červenci , měl podobně příznivé kritiky. Richard Aldington napsal, že "román je výtvorem velké vitality, je akční a prostoupený láskou k životu."

Sinclair Lewis ve své řeči při přijetí Nobelovy ceny v roce Wolfeho zmínil a prohlásil, že „měl šanci stát se největším americkým spisovatelem Skutečně nevím, proč se nestal jedním z největších na světě.”

Po vydání druhého románu "Of Time and the River" (O času a řece), někteří kritici již nacházeli nedostatky. Clifton Fadiman napsal v The New Yorkeru, že si není jistý, co bylo knihou myšleno, a že celá desetiletí nebyla v americké literatuře tak upovídaná kniha. Malcolm Cowley z The New Republic mínil, že kniha by mohla být dvakrát tak dobrá, pokud by byla o polovinu kratší. Nicméně označil Wolfeho za jediného současného spisovatele, který mohl být zmiňovaný jedním dechem s Dickensem a Dostojevským. Robert Penn Warren mínil, že jsou v díle některé brilantní fragmenty.

Vliv díla[editovat editovat zdroj]

Během svého života Wolfe viděl publikovanou jen polovinu svých prací. Byl první americký autor, který zanechal po sobě svá dvě kompletní nepublikovaná díla. Tyto dva romány The Web and The Rock a You Can't Go Home Again byly zveřejněny posmrtně Perkinsem. Harper and Row navíc vydal původní román October Fair, v úpravě Edwarda Aswela. O Lost, originál Look Homeward, Angel, byl rekonstruován Francisem Scottem Fitzgeraldem a M. Bruccolim a publikován v roce při příležitosti stého výročí narození autora. Bruccoli řekl, že Perkins byl talentovaný editor a publikování kompletního románu neznačí nic jiného než restaurování díla podle literárního kánonu. Prapůvodní rukopis The October Fair se ztratil, proto nemohl být rekonstruován a čtenáři tak původní podobu před zásahy editorů nikdy nepoznali.

Kritické přijetí[editovat

Thomas Wolfe

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Možná hledáte: Tom Wolfe.

Thomas Clayton Wolfe (3. říjnaAsheville – záříBaltimore) byl americkýspisovatel.

Napsal čtyři dlouhé romány a mnoho novel, dramatických prací a fragmentů románů. Je známý mícháním vysoké originální, poetické, rapsodické a impresionistické prózy s autobiografickým psaním. Jeho knihy napsané a publikované ve dvacátých a třicátých letech století živě reflektují tehdejší americkou kulturu a společnost a jsou filtrovány přes Wolfův senzitivní, sofistikovaný a analytický úhel pohledu. Stal se velmi slavným ještě v průběhu vlastního života.

Po jeho brzké smrti jeho současník William Faulkner řekl, že Wolfe byl nejlepší spisovatel jejich generace. Wolfe měl značný vliv i na slavného beatnického spisovatele Jacka Kerouaca, autory Raye Bradburyho či Philipa Rotha. Zůstává jedním z nejdůležitějších spisovatelů moderní americké literatury, byl též jedním z prvních mistrů autobiografické fikce. Je považován za nejslavnějšího autora pocházejícího ze Severní Karolíny.

Životopis[editovat editovat zdroj]

Wolfeho bratr Fred založil nadaci Old Kentucky Home, která se měla zasadit o zřízení Wolfeho památníku. Ten byl otevřen pro návštěvníky roku Od roku je ve vlastnictví státu Severní Karolína a je i Národní historickou památkou. V roce bylo zničeno exponátů a jídelna během uličního festivalu Bele Chere, pachatelé jsou neznámí. Restaurování přišlo na 2,4 milionu. V roce byl dům opět otevřen pro návštěvy.

Návrat anděla od Sandry Masonové je divadelní hra vysvětlující reakce Wolfovy rodiny a občanů města Asheville na zveřejnění jeho románu Look Homeward, Angel. Každý rok je hrána v den Wolfeho narození v jeho Památníku.

Asociace The Western North Carolina Historical Association založila Literární cenu Thomase Wolfa, kterou uděluje každoročně od roku

Poštovní úřad Spojených států ocenil Wolfeho poštovní známkou ke stému výročí jeho narození v roce

Bibliografie[editovat

nest...

23099 23100 23101 23102 23103

аналитика форекс gbp кaртa мирa форекс вспомогательные индикаторы форекс как платят налоги трейдеры валютного рынка форекс лучшие индикаторы для входа индикаторы измерения температуры щитовые дмитрий котенко форекс клипaрт для форекс имхо на форексе дц форекс брокер отзывы безрисковая комбинация форекс индикаторы рынка ферросплавов